Abych jenom neteoretizovali, uvedu zde konkretni popis vysilace, ktery byl pouzit pri poslednim vysilani RBH. Z fotografii je patrne, ze prosel urcitym vyvojem, strizlivym odhadem bych to videl asi tak na patou verzi. Predem upozornuji, ze toto zapojeni, ackoliv jde o presny popis konstrukce, nemusi byt zcela reprodukovatelne a hodlate-li se pustit do jeho konstrukce, musite byt vybaveni zakladni merici technikou i znalostmi.

Napajecimu zdroji vevodi 2 transformatory. Ten mensi slouzi jako zdroj zaporneho predpeti. Pouzil jsem traficko 220/24V 2VA z kotrolky, ktere je samo o sobe dost mekke, proto nyl potreba zvlastni srazeci odpor pro zenerovy diody. Vetsi transformator z TV Tesla 4001, dodava zhavici napeti pro vsechny elektronky. jeho sekundar 2x400V je usmernen graetzem s 2 diodami 1N4007 v kazde vetvi, ktera je blokovana kondenzatorem 1nF proti detekci VF napeti. Zaporny vyvod usmernovace je spojen s kostru a kladny po vyfiltrovani seriovou kombinaci kondenzatoru 100uF napaji anody koncoveho stupne napetim 800V. Na stred vinuti transformatoru je pripojen filtracni retezec s tlumivkou na vstupu, ktery zarucuje dobre vyfiltrovane a tvrde napeti 300V pro ostatni obvody vysilace. Toto napeti je dale stabilizovano stabilizatorem 11TA31 na 150V, ktere napaji oscilator.

Oscilator ma ponekud neobvykle zapojeni a byl volen jako znouzectnost pri absenci vhodneho krystalu. Jedna se jakousi prehistorickou verzi kmitoctove syntezy, ve ktere se vyuziva subharmonickych krystaloveho oscilatoru. Prvni polovina elektronky 6CC41 kmita na zakladni harmonicke krystalu, druha pak slouzi jako klasicky LC oscilator s ponekud neobvyklou koncepci. Zvlastnosti je jeho vazba, kdy vazebni vinuti ma mnohem vice zavitu, nez vinuti ladene. Aby nedoslo k prebuzeni elektronky je do serie vrazen odpor 10k, do G1 je zaroven injektovan signal krystaloveho oscilatoru. Pri ladeni oscilatoru se pak jeho kmitocet zachytava na jednotlivych subharmonickych krystaloveho oscilatoru - na lichych dobre, na sudych o neco hure.

Signal oscilatoru je pote zesilen oddelovacim stupnem s 6L50, pracujicim ve tride C, ktery zaroven funguje jako omezovac amplitudy, zajistuje tak konstantni uroven buzeni koncoveho stupne. Anodovy okruh tohoto stupne je laden v soubehu s oscilatorem dvojitym ladicim kondenzatorem. Koncovy stupen je buzen z odbocky, ktera se nachazi v polovine anodoveho vinuti. Mrizkovy odpor 18k jednak omezuje proud ridicich mrizek koncoveho stupne a zaroven castecne tlumi rezonancni obvod budice. Zaporne predpeti privadene pres tento odpor ma spise preventivni funkci, zabranuje totiz pretizeni elektronek koncoveho stupne pri vypadku buzeni.

Koncovy stupen je cely napajen pres modulacni transformator. Napeti stinicich mrizek je srazeno odporovym delicem a blokovano kondenzatorem 1n. Kondenzatorem musi byt premostena i druha vetev delice aby nedochazelo k omezovani vyssich modulacnich kmitoctu. Anody jsou napajeny pres tlumivku 1mH a k zabraneni parazitnich oscilaci v oblasti VKV osetreny paralelni kombinaci tlumivek a odporu. VF signal z anod prochazi keramickym oddelovacim kondenzatorem 1,6nF do vystupniho PI clanku. Kondenzator 200pF musi mit velke mezery, vystupni civka je navinuta izolovanym dratem o prurezu 1,5mm2 na plastove roure o prumeru 60mm s nekolika odbockami. Jako vystupni kondenzator poslouzi robustnejsi trojity ladici kondenzator z rozhlasoveho prijimace. Tlumivka proti zemi zabranuje pronikaci anodoveho a modulacniho napeti pres oddelovaci kondenzator a ma indukcnost zhruba 100uH.

Vykon tohoto vysilace je asi 150W a modulacni zesilovac musi odevzdat pro plne promodulovani asi 80W. Modulacni transformator musi odpovidat tomuto vykonu a mit vzduchovou mezeru, ktera zabrani jeho nasyceni stejsnormernym proudem. Lze pouzit bezny typ, jaky se pouzival k napajeni elektronkovych prijimacu, ktery upravime preskladanim plechu jednim smerem a zduraznenim mezery nekolika vrstvami papiru. Kraje jeho sekundarniho vinuti 2x300V pripojime k vysilaci a modulacni zesilovac pak pripojime podle urovne na vhodne dalsi vinuti.