Vysilac 150W

Jelikoz zmena je zivot, tak jsem usoudil, zebych mohl porusit nekolik zasad, ktere jsem si dal pred zacatkem tohoto bastliciho serialu. Prvni zasadou je pouziti unifikovane rady elektronek x11 nebo-li T-octal a druhou je bojkot jakychkoliv polovodicovych soucastek. Porusenim druhe zasady se mi ponekud zjednodusila napajeci cast a mohl jsem se vice venovat casti vysokofrekvencni a tudiz dosahnout o neco vetsiho vykonu, nez v predchozich kostrukcich. Take se musim priznat ze jsem castecne vychazel z puvodniho vysilace RBH, jehoz napad i soucastky poslouzily pro realizaci teto kostrukce.

Jak sami vidite na obrazkach zustal jsem verny otervenemu sasi, coz ma sve vyhody z hlediska estetickeho a odvodu tepla a nevyhody moznosti primeho kontaktu obsluhy s vysokym napetim. Vyhody vsak prevazuji. Napajeni vsech casti obstarava jediny transformator o prurezu jadra 5x6cm, ktery dodava napeti pro anody a mrizky o velikosti 2x400V a zhavici napeti 6,3V. Jak je patrne ze schematu, usmernovac je zapojeny pres cele vinuti a odbocka je vyuzita pro ziskavani poovicniho napeti pro budici stupne, ktere se dale snizuje a filtruje dalsimi RC retezcemi a nakonce i stabilizuje doutnavkovym stabilizatorem 11TA31 na napeti 150V pro napajeni stinici mrizky oscilatorove elektronky.

Oscilator a nasobic tvori jedina elektronka 6L31. Katoda a ridici mrizka tvori hartleyuv oscilator, ktery kmita na polovicni frekveci. V anode je umisten rezonancni okruh naladeny na dvojnasobny kmitocet oscilatoru a je laditelny v soubehu. Prepinac v katode a mrize umoznuje vyrazeni oscilatoru a pripojeni krystalu, ktery je zapojen mezi anodu a mrizku a kmita na zakladni frekvenci vysilace.

Oddelovaci a zaroven budici stupen je osazen tez elektronkou 6L31 a ma za ukol dodat dostatecne napeti pro vybuzeni koncoveho stupne a zaroven stabilizovat amplitudu budiciho signalu v zavislosti na zmene frekvence. Tento stupen pri malem buzeni pracuje ve tride A a pri zvysujicim se vstupnim signalu jej predpeti vznikle prutokem mrizkoveho proudu na mrizkovem svohu posouva do trid B a C. Vysledkem toho je stabilni signal na jeho vystupu.

Koncovy stupen je osazeni 4 paralelne spojenymi elektronkami 6L50 a pracuje ve tride C. Mrizkove predpeti se ziskava prutokem mrizkoveho proudu na kombinaci tlumivky a odporu, coz zajistuje stejne buzeni v ruznych castech modulacni amplitudy. Jelikoz bez buzeni by elektronkami tekl znacny proud, je vysilac vybaven vypinacem anodoveho a mrizkoveho napeti, ktery musi obsluha zapnout az po dokonalem nazhaveni budicich stupnu, coz se pozna podle mrizkoveho proudu. Odpory v katodach lektronek slouzi jako bocniky k mereni katodoveho proudu. Stinici mrizky jsou napajeny ze zdroje pro budici stupne a pomoci oddelovaciho kondenzatoru a srazeciho odporu je do nich zavadena modulace z modulacniho transformatoru. Transformator je navinut na jadru o prurezu 5x5cm s mezerou mezi plechy asi 1mm, spickove napeti na jeho sekundaru pri 100% modulaci musi odpovidat napajecimu napeti zdroje. Anody jsou z modulacniho transformatoru napajeny primo pres vysokofrekvencni tlumivku a proti zakmitavani v oblasti VKV jsou osetreny paralelni kombinaci oodporu 150ohmu 1W a na nem namotane civky s 10 zavity dratu 0,8. Vysokofrekvecni signal z anod je veden pres oddelovaci kondenzator do vystupniho PI clanku a pote do anteny.

Jelikoz zadne zapojeni neni definitivni a na tento vysilac jsem vsadil vsechny karty. Ackoliv je mozne k oscilatoru pripojit krystal a tim vylepsit naprosto nedostacujici stabilitu puvodniho LC oscilatoru, presto jsem byl s touto situaci nespokojen, nebot moje zasoba krystalu neobsahuje vsechny potrebne kmitocty. Rozhodl jsem se proto vratit se k prapuvodnimu zapojeni nebo lepe receno k jeho napadu a pomoci injekce signalu krystaloveho oscilatoru donutit LC oscilator kmitat na jeho harmonickych i subharmonickych. Puvodni zapojeni oscilatoru z minule verze se mi vsak nelibilo, nebot zde vazebni vinuti melo daleko vetsi indukcnost nez vinuti rezonancniho okruhu a celkove byla stabilita kostrukce dosti kriticka. Zalovil jsem tedy v historii a objevil predvalecne zapojeni oscilatoru, ktere si o tuto upravu primo rika. TPTG ma 2 rezonancni obvody prvni je v mrizce a druhy v anode, zpetnou vazbu obstarava kapacita mezi mrizkou a anodou. Obvody musi byt ladeny v soubehu, coz nebyl problem, protoze mi z puvodniho zapojeni zbyly 2 sekce ladiciho kondenzatoru. Takto pracuje prava polovina elektronky 6CC31. Leva polovina je zapojena jako vypinatelny krystalovy oscilator, jeho signal je pres malou kapacitu 5pF privaden na mrizku oscilatoru TPTG. Vse ostatni je patrne ze schematu.