Zesilovac 100W

Abychom meli vse pekne ucelene, tak by mel ke kazdemu vysilaci byt modulator. A aby to nejak vypadalo, dovolil jsem si pouzit stejnych elektronek, jako jsem pouzil ve vysilaci, kde se osvedcily. A dobre jsem udelal nebot takove skoleni z elektroniky uz jsem dlouho nedostal. Do tohoto okamziku totiz platilo pravidlo, kdyz zesilovace fungovaly v podstate na prvni zapojeni a bylo treba doladit jenom nekolik malo odpurku, ale zprovoznit tento zesilovac bylo slozitejsi nez ozivovani vsech vysilacu dohromady..

Nez se pustim do popisu jednotlivych casti, nastinim v cem je tento zesilovac jedinecny a jaka uskaly jsem pri jeho zprovoznovani musel zdolat. V minulem clanku vychvalovane elektronky 6L50 jsou vynikajici pro vysilac a nektere prameny uvadi, ze si jich ceni i audiofilove, jejich kostrukce je totiz temer totozna se znamou svazkovou tetrodou 6L6. Tyto svazkove tetrody jsou schopny aniz by zkreslovaly pracovat ve tride AB2, coz znamena, ze spicky budiciho signalu dosahuji kladnych hodnot napeti ridici mrizky a mrizkou proteka proud, coz ma tu vyhodu, ze se elektronka vic otevre a zesilovac je diky tomu schopen pracovat pri nizsim anodovym napeti. Takto to tedy uvadi katalog. Nevim, jak je tomu u 6L6, ale u 6L50 to rozhodne neplati. Srovname-li katalogove hodnoty obou elektronek, jsou podezrele stejne a to jak napeti anoda, g2 i g1, tak i veskere proudy i budici napeti. Pro tridu AB2 jsou to tyto hodnoty Ua 360V, Ia 44/100mA, Ug2 270V, Ig2 2,5/8mA, Ug1 -22,5V, Ug1 ef 50V, Ra-a 3,8k, Pout 47W. Zvlastni je, ze udavana strmost u 6L6 je 6,5mA/V, zatim co u 6L50 jen 3,5mA/V. Pri dodrzeni techto napeti elektronkou proteka klidovy proud 100mA, misto udavanych 44, po privedeni buzeni anodovy proud vzroste uz jen o 50mA. Musel jsem proto s hodnotami napeti ponekud zalaborovat. Ponejprv jsem se pokousek zvedat mrizkove predpeti, vedlo to sice ke zmenseni klidoveho proudu, ne vsak ke zvyseni vykonu, navis se pomerne brzy zacalo projevovat zkresleni v nule. Nakonec jsem se rozhodle mrizkove predpeti zachovat a klidovy proud upravit napetim stinici mrizky a vykon dohnat zvysenim anodoveho napeti a to se nakonec osvedcilo. Elektronky pracuji pri techto napetich Ua 600V, Ug2 200V a Ug1 -23V.

Vstupni zesilovac je osazen elektronkou 6F31 do jejihoz neblokovaneho katodoveho odporu je zavedena zaporna zpetna vazba z vystupniho transformatoru. Na tomto stupni byl problem v tom, ze se na neblokovanou katodu ze zhaviciho vlakna dostavalo stridave napeti. Vyzkousel jsem nekolik elektronek a u kazde byl ucinek jiny, ale nikdy se nepodarilo brum zcela odstranit, mozna, ze by se vyplatilo zhavici napeti budto usmernit nebo brum vykompenzovat odporovym mustkem, ja jsem to vsak vyresil rychleji - vymenou 6F31 za americkou 6AU6 a bylo pro problemu.

Uplne nejsmensi problemy byly s budicim stupnem. Ten totiz musi odevzdavat urcity vykon z duvodu mrizkoveho proudu koncovych elektronek. Je osazen tetrodou 6L31 s transformatorovou vazbou a dvojitou zapornou zpetnou vezbou. nenechal jsem totiz nic nahode, jednocinny zesilovac musi mit minimalni zkresleni, protoze sude harmonicke obsazene v audiosignalu nejsou priliz uchu lahodici (coz neplati o lichych pri symetrickem zkresleni). V tomto stupni byl pouzit UPT - coz je univerzalni prizpusobovaci transformator, ktery ma dostatecny pocet vyvodu na to, aby se s nim daly delat kouzla. Jak je videt na schematu, tak prvni zaporna vazba je do stinici mrizky primo z casti anodoveho vinuti - toto zapojeni byva oznacovano jako ultralinearni. Ze sekundaru transformatoru je vedena dalsi vazba pres oddelovaci kondenzator primo do katody elektronky. Vysledkem je rovna, na indukcnosti transformatoru nezavisla prenosova charakteristika nezatizeneho stupne.

Po oddeleni vazebnimi kondenzatory pokracuje signal do ricicich mrizek koncovych tetrod 6L50. Kvuli mrizkovemu proudu musi byt svodove odpory male a zdroj mrizkoveho napeti vybaven paralelni stabilizaci. Lepsi by samozrejme bylo budit mrizky ze sekundaru budiciho transformatoru, ale bohuzel jsem zadne s vhodnym prevodovym pomerem nenasel. jelikoz elektronky mely tendenci se rozkmitavat, musel jsem opatrit mrizky tlumicimi odpory. Dalsim kamenem urazu bylo vystupni trafo. Jelikoz mi dosly zasoby, byl jsem nucen improvizovat. Pouzil jsem bezny sitak z vetsiho rozhlasoveho prijimace a ono to kupodivu funguje. Ma take vyhodu v tom, ze na drive primarni, nyni sekundarni strane je hodne odbocek po volici sitoveho napeti.

Asi po tydnu jsem zjistil, ze se mi zapojeni nelibi a rozhodl jsem je jej ponekud prekopat. Predem upozornuji slabsi povahy ortodoxnich elektronkaru, aby okamzite prestali cist nasledujici text a v zadnem pripade nenahlizeli do schematu na konci. Je to snad nejvetsi zvrhlost, co se s elektronkami da delat a budete se divit ono to opravdu funguje. Na internetu jsem totiz narazil na tzv "zero bias" zapojeni, jez popisuje ponekud nestandartni zapojeni svazkovych tetrod, kdy ridici i stinici mrizky maji nulovy stejnosmerny potencial a buzeni se privadi do obou soucasne - do stinici primo do ridici pres odpor. Je to v podstate obdoba linearniho VF zesilovace, ktery vyuziva buzeni do katody. Vyhodou tohoto zapojeni je v malem klidovem proudu a vyssi ucinnosti. Nevyhoda, ze je potreba vyssi budici vykon.

Nejprve jsem se vrhnul na toto zapojeni, ale s nevalnymi vysledky, proto jsem pocal laborovat. Po nekolika verzich z toho vznilo to, co se pokusim nyni popsat. Nejlepsich vysledku jsem totiz dosahl buzenim pouze do druhych mrizek a se stalym kladnym proudem do mrizek prvnich - ten cini asi 2,5mA na elektronku. Prikon druhych mrizek je znacny a vyzaduje buzeni dvojcinnym stupnem osazenym dvema 6L31. Jelikoz se druha mrizka koncove elektronky chova jako dioda, nelze pouzit kapacitni vazbu a nemaje vhodneho transformatoru, musel jsem udelat primou vazbu na anody 6L31, ktere jsou napajeny pres primar maleho vystupaku pro dvojcinny zesilovac. To vyzadovalo zcela nestandartni zapojeni zdroje. Zatimco zdroj pro anody koncovych 6L50 ma ukostreny zaporny pol, tak zdroj pro cely budici zesilovac ma na kostre +. Prvni 2 zesilovaci stupne jiz nemusim popisovat, neb jsou podobne, jako v jinych kostrukcich na techto strankach. Zaporna vazba je vedena do katody prvniho zesilovace. A anodovy proud koncoveho stupne je asi 50mA v klidu a 500mA pri plnem vybuzeni. Dale bych chtel uvest, ze elektronky 6F32 funguji lepe nez 6F31 z puvodniho zapojeni. Maji pri mensim anodovem proudu vetsi zesileni a neobevuji se u nich problemy s pronikanim zhaviciho proudu do katody.