Podobne jako stredni vlny maji KV sva specifika a jejich sireni je tez ovlivnovano denni a nocni dobou. Prestoze u techto frekvenci jiz nemuzeme uvazovat o sireni primou vlnou, lze vysilani na KV rozdelit do dvou hlavnich skupin na dalkove a lokalni i kdyz v ponekud jinych meritkach. Musime si uvedomit, ze jsme plne v rukou matky prirody a muze se stat, ze se vysilani nezdari vubec nebo naopak s malym vykonem dosahneme peknych vysledku.

Lokalnim vysilanim na KV rozumime okruh priblizne 1000km. Zde se snazime vyzarit co nejvice energie pod vysokym elevacnim uhlem a minimalizovat primou vlnu, ktera byva spise na skodu, nez k uzitku. Prima vlna v blizkem okoli vysilace koliduje s vlnou odrazenou od ionosfery a pusobi neprijemne uniky a dalsim jejim neduhem je to, ze umoznuje zamereni Vaseho vysilace. Pro vysilani tedy pouzijeme antenu s vysokym vyzarovacim uhlem a misto, kde okolni teren ma znacne prevyseni. Kmitocet pak volime tesne pod hodnotou F0F2, cili ve dne okolo 6-10MHz v zavislosti na slunecni aktivite a v noci pak 2-3MHz. Pokud mozno se vyhneme vysilani pri usvitu nebo stmivani, kdy ionosfera velice rychle meni sve parametry. Vykon vysilace bohate postaci 100W.

Pro dalkove vysilani pak volime vyssi kmitocty, ktere je jeste schopna ionosfera pod mensim uhlem odrazit. Musime si vsak uvedomit, ze takto nepokryjeme cele uzemi, ale jakysi nepravidelny prstenec nebo cast prstence okolo vysilace. V blizkosti vysilace totiz vznika tzv. pasmo ticha, to je misto kam nedosahne prima vlna a pro odrazenou je uhel priliz vysoky. Antenu volime s nizkym vyzarovacim uhlem a vzhledem k vyssim kmitoctum lze pouzit i smerovy antenni system. Vykon vysilace je lepsi pouzit vyssi nez v prvnim pripade, nebot pri takto velkych vzdalenostech dochazi k hlubsim unikum signalu a je tudiz potreba lepsi vykonova rezerva.