To, ze antena je nejlepsi zesilovac vime snad vsichni, proto se timto tematem budeme zaobirat podrobneji. Anteny pro nase ucely bych rozdelil do 3 zakladnich skupin.

Prvni skupinou jsou anteny s nizkym vyzarovacim uhlem. Na nizsich kratkovlnnych pasmech a na strednich vlnach se k tomuto ucelu vyuzivaji anteny vertikalni a na vyssich pak smerove systemy. Velke rozhlasove vysilace tez pouzivaji anteny rhombicke. To jsou sirokopasmove systemy s velkou smerovosti. Jedna se o horizontalni dratovou antenu ve tvaru kosoctverce, ktera ma na jedne spicce napajeni a na druhe zakoncovaci odpor a vyzaruje ve smeru odporu. Jeji velikost je nekolik vlnovych delek a v amaterskych podminkach je obtizne takoveto monstrum vyrobit.

Pomerne jednoduche je zhotovit anteny vertikalni uz jenom kvuli tomu, ze nezabiraji tolik mista co ostatni druhy. Zakladni typy techto anten jsou ctvrtvlna a pulvlna. Ctvrtvlna ma pomerne nizkou impedanci asi 30ohmu, proto je nutne pro jeji dobrou funkci vybudovat kvalitni zemnici system tak, aby byly jeho ztraty co nejmensi, nebot znacne snizuji ucinnost anteny. Z toho duvodu je vyhodnejsi antena o delce pulvlny, jejiz vyzarovaci odpor je v radu nekolika kOhmu a jako uzemeni postaci zarazit do zeme kolik. Na spodnich pasmech kratkych vln a na vlnach strednich vsak vzhledem k vlnove delce nemuzeme pulvlnne anteny konstruovat a i ctvrtvlny vychazeji znacne vysoke, proto je nutne jejich delku elektricky zkratit. Jednak muzeme do paty anteny umistit tzv. prodluzovaci civku. Toto reseni je vsak ponekud nestastne, protoze v pate ctvrtvlnne anteny je nizka impedance a pro zachovani dobre ucinnosti je nutne volit civku s vyssim cinitelem jakosti, coz zpusobi jednak suzeni pasma rezonance a za druhe podstatne klesne vyzarovaci odpor coz zvysi naroky na kvalitni zem. Lepsi, ale mechanicky narocnejsi reseni je pouzit kapacitni zatez na vrcholu zarice pomoci vodorovnych nebo k zemi sklonenych vodicu. Nizky vyzarovaci uhel dosahneme i svisle nebo sikmo umistenym dipolem napajenym uprostred.

Anteny smerove popisu jenom okrajove. Ty jsou podobne jako smerovky typu yagi nebo logaritmicko-periodicke, ktere se pouzivaji na VKV, jenom jejich rozmery jsou prizpusobeny delce pouzite vlny. Na jejich vyzarovacim diagramu se uplatnuje i jejich vzdalenost od zeme a proto museji byt umisteny ve znacnych vyskach.

Dalsi skupinou jsou anteny s vysokym vyzarovacim uhlem. Jejich zaklad je pulvlnny dipol napajeny uprostred, ktery lze modifikovat ruznymi zpusoby. Impedance pulvlnneho dipolu je zhruba 70ohmu a vyzarovaci diagram prakticky vsesmerovy s vyraznymi minimy ve smeru jeho ramen. Pokud je dipol umisten vodorovne nad zemi mene nez lambda ctvrt jeho impedance klesa a jeho vyzarovaci diagram je deformovan tak, ze klesa jeho vodorovna cast a zduraznuje je jeho svisla cast. Minima ve smeru jeho ramen lze odstranit jeho zahnutim podel svisle osy. Z mechanickeho hediska je vyhodne umistit jeho stred na stozar a jeho ramena sklonit k zemi, vznikne tim antena invertovane V a jeji vlastnosti jsou podobne jako u vodorovneho dipolu, jeho ramena diky vetsi kapacite proti zemi vychazeni o neco kratsi a lehce klesne i vstupni odpor. Dipol lze napajet i na jeho konci, kde ma vysokou impedanci.

Velice zajimava antena je take celovlnna smycka ve tvaru trojuhelniku zvana Deltaloop. Ve volnem prostoru ma odpor 100ohmu a jeji vyzarovaci diagram zavisi na umisteni a zpusobu napajeni. Svisle umistena antena napajena v hornim cipu ma horizontalni polarizaci a vysoky vyzarovaci diagram. Pokud se bod napajeni premisti do nektereho dolniho rohu zmeni se polarizace na vertikalni a vyzarovaci uhel je temer vodorovny. Umistime-li antenu vodorovne, klesne jeji odpor a vyzaruje nahoru.

Vseobecne pak plati, ze funkcnost jakekoliv stredo ci kratkovlnne anteny je do znacne miry ovlivnovana okolnim prostredim. Muze se totiz stat, ze plechova strecha, okap, ci soucasti blizkeho elektrickeho vedeni muze byt v rezonanci blizke vlastni rezonanci anteny a tim muze zcela ovlivnit jeji vyzarovaci diagram at uz v pozitivnim, ci negativnim smeru. Pro pripad eventuelniho neuspechu lze vzak vybirat z vice druhu anten a tim vysledek alespon castecne ovlivnit. Okolni vodive predmety, ktere jsou mimo rezonanci pusobi jen jako parazitni kapacita, ktera se projevi maximalne na naladeni anteny, nikoliv na vyzarovacim diagramu.

Posledni skupinou jsou anteny na VKV. U nichz se snazime dosahnout maximalniho vyzarovani v nizkych elevacnich uhlech a vzhledem k male vlnove delce neni problem dosahnout vetsiho zisku.

Ty opet muzeme rozdelit do nekolika skupin smerove, vsesmerove, vertikalni a horizontalni. U VKV narozdil od KV nebo SV uz musime uvazovat i polarizaci, protoze kazda ma sve vyhody a nevyhody. Vertikalni polarizace je vhodna do huste zastavenych oblasti, clenitych terenu a pro mobilni provoz. Horizontalni je spise vhodna na dalkovy prijem.

Nejjednodussi vsesmerovou antenou je svisly dipol, ktery opet lze modifikovat do nejruznejsich variant, jako jednoduchy dipol, skladany dipol, ci dipol napajeny na konci. Soucasti takoveto anteny je pak prizpusobovaci obvod v jeji pate tvoreny ctvrtvlnnym zkratovanym usekem - tato antena se nazyva J. Aby bylo dosazeno vetsiho zisku lze tyto anteny radit nad sebe ve vzdalenosti 1 vlnove delky. Podobne to plati i u horizontalni polarizace jenom s tim rozdilem, ze jsou dipoly vodorovne. K odstraneni minim ve smeru ramen se dipoly muzou podobne jako tomu je u KV ohnout nebo pouzit 2 zkrizene.

Jako smerovych anten lze pouzit smerovek typu yagi, logaritmicko-periodickych a ci buzenych soustav jako je napriklad HB9CV a jako tomu bylo u dipolu lze jejich zisk zvysovat jejich razenim nad sebe, ci vedle sebe.

Posledni perlicku si necham na zaver a tou jsou magneticke anteny. Ackoliv jde o princip znamy uz v minulosti, jsou hitem posledni sezony. Jedna se o obycejny paralelni rezonancni obvod u ktereho se vyuziva rozptyloveho magnetickeho pole civky. Antena vynika svymi malymi rozmery a vyuziva se jak na kratkych, tak na velmikratkych vlnach a pri trose mechanicke zrucnosti by se dala vyrobit i na vlny stredni. Aby bylo vyzarovani anteny co nejucinnejsi, je treba vyrobit civku o velkem prumeru (1/100-1/50 vlnove delky) s poctem 1 az 5 zavitu. Konce civky se zakonci kondenzatorem. Vznikne tim rezonancni obvod, ktery ma nepatrny seriovy odpor, ktery je kombinaci vyzarovaciho a ztratoveho odporu. Jelikoz se jedna radove o desetiny ohmu, je treba venovat konstrukci zvlastni peci, aby antena mela nejakou ucinnost a vykon se nepromenil jenom v teplo. Proto zavity kostruujeme z kvalitniho vodice v podobe hlinikove, ci medene trubky o prumeru minimalne 20mm. Privody ke kondenzatoru musi byt z medeneho ci hlinikoveho pasku a samotny kondenzator musi mit velke mezery, nebot napeti na antene pri vykonu pouhych 100W je v radu nekolika kV a proud 10A a vice. Cela konstrukce musi byt peclive mechanicky provedena, protoze antena je velice uzkopasmova a sebemensi zmena rozmeru zpusobi jeji absolutni rozladeni. Proto tez neni vhodne antenu pri provozu vystavovat velkym teplotnim vykyvum. Jeji napajeni se realizuje budto bocnikove nebo pomoci maleho vazebniho zavitu. Vyzarovaci diagram je podobny jako u pulvlnneho dipolu s minimy ve smeru plochy civky.