Vysilac 40W

Mame-li hotovy vysilac o vykonu 10W a zacalo nas bavit bastleni, muzeme se posunout o neco vyse jak vykonove, tak i kmitoctove. Touto kostrukci jsem chtel docilit pokryti mych oblibenych pasem mezi strednimi a kratkymi vlnami a aniz bych se nejak zvlaste snazil, podarilo se na jednom rozsahu pokryt rozhlasova pasma 120, 90, 75 a 60m. Ackoliv je tento vysilac slozitejsi, nez ten predchozi je daleko pohodlnejsi jeho oziveni, nebot pridanim budiciho stupne se odstranil problem nedostatecneho budiciho napeti.

Cely vysilac krmi jedine trafo z televizoru Tesla 4001, ktere je pro tyto kostrukce idealni, nebot vyhovuje dobre vykonove a dodava vsechny potrebna napeti. Zhaveni 2x 6,3V je rovnomerne rozdeleno mezi elektronky, coz ve schematu z duvodu prehlednosti neni zakresleno. Vinuti 2x 220V po usmerneni dvojitou diodou AZ11 napaji budici stupen a po stabilizaci doutnavkovym stabilizatorem napajenym jak jinak nez pres zarovku napaji napetim 100V oscilator. Vinuti 2x370V po usmerneni elektronkou AZ12 napaji napetim 400V koncovy stupen vysilace.

Oscilator je v klasickem zapojeni Hartley a jede na polovicnim kmitoctu. mrizka je napajena zhruba z poloviny vinuti oscilatorove civky a katoda z 1/4. Parazitnim oscilacim zabranuje seriovy odpor 100 ohmu do prvni mrizky, ktery jsem do schematu zapomel namalovat. Napeti na katode je asi 10V sp-sp, na mrizce je dvojnasobek. Pokud mate napeti vetsi je potreba dat na mrizkovou odbocku civky proti zemi odpor radu desitek kOhmu. Vzhledem k tomu, ze je na katode vysokofrekvencni napeti, je nutne u teto elektronky spojit jeden vyvod zhaveni z kostrou a druhy zablokovat kondenzatorem 10nF. Prepinac v katode a mrizce slouzi k vyrazeni oscilatoove civky a vyuziti stabilizace kmitoctu krystalem. Ostatni obvody je nutne naladit na kmitocet pouziteho krystalu, cehoz lze jednoduse docilit sledovanim mrizkoveho proudu koncovych elektronek.

Na anodu oscilatorove elektronky EF14 je pripojen ladeny obvod, ktery rezonuje na dvojnasobnem kmitoctu. Jelikoz oscilator, nasobic a budici stupen jsou ladeny v soubehu, je treba aby indukcnosti nasledujicich civek v rezonancnich ohruzich mely ctvrtinovou hodnotu proti civce oscilatorove a tak se mohlo vyuzit plne kapacity ladiciho kondenzatoru. Zvlastnosti v zapojeni nasobice je to, ze je zde brzdici mrizka spojena s anodou. Ma to 2 duvody, jednak ma pri tomto zapojeni elektronka slusnou strmost i pri malem napajecim napeti a za druhe ma charakteristiku jako tetroda a sekundarni emise zvetsuje zkresleni zakladniho kmitoctu a tim zduraznuje harmonicke. Vystupni napeti je asi 30V sp-sp.

Odelovaci a zaroven budici stupem osazeny elektronkou EL11 pracuje ve tride C s automatickym predpetim ziskanem prutokem mrizkoveho proudu na svodovem odporu. Ma to vyhodu v tom, ze predpeti a tudiz i zesileni se meni v zavislosti na budicim napeti a tim vyrovnava zmeny v rozdilech napeti z nasobice cimz zajistuje konstantni budici napeti pro koncovy stupen o velikosti zhruba 250V sp-sp. Pri sladovani tohoto stupne jsem narazil na problem, ze v jednom miste v prubehu ladeni doslo k prudkemu poklesu amplitudy vystupniho signalu a objevilo se zkresleni. Pricinu jsem brzy zjistil, napajeci vedeni od elektrolytickeho kondenzatoru rezonovalo s blokovacim kondenzatorem na 3 harmonicke, proto jsem do serie zaradil malou tlumivku o indukcnosti 100uH. Problem byl odstranen a tak jsem tlumivky doplnil i do napajeni ostatnich stupnu vysilace. Indukcnosti tlumivek nejsou kriticke, jejich ukolem je dostat rezonanci napajeciho vedeni pod pouzivany kmitocet.

Koncovy stupen osazeny 2 elektronkami EL12 spec pracuje ve tride C a je modulovan spolecne do anod a stinicich mrizek. Katodove odpory slouzi jako bocniky k ampermetru merici katodovy proud a jejich velikost zavisi pouze na typu pouziteho mericiho pristroje, stejne tak jako kondenzatorem zablokovany odpor v mrizkovem svodu. Mrizkove predpeti je ziskavano pruchodem mrizkoveho proudu na odporu 6,8kOhmu a ma velikost asi 70V. Odpor se dost hreje, proto je potreba pouzit alespon 1W. Oproti parazitnim oscilacim jsou koncove elektronky ochraneny seriovymi mrizkovymi odpory 100 ohmu, dalsich opatreni pri zachovani urcitych zasad jiz netreba. Na vystupnim prizpusobovacim L clanku neni nic sloziteho, proto jej uz nebudu podrobneji popisovat. Jenom si dejte pozor na anodovou napajeci tlumivku, ktera by nemela mit seriovou rezonanci v prenasenem pasmu. Pokud ji mit bude, tak to poznate tak, ze se z ni na urcitem kmitoctu zacne hulit a shori. Proto je dobre ji vinout v oddelenych sekcich o ruznych velikostech. To, ze modulacni transformator ma ve svem jadru mit vzduchovou mezeru snad nemusim ani pripominat.