Nyni se pokusime poodhalit tajemstvi ionosfery. Jde o nekolik zionizovanych vrstev ve vyskach od 60km do 400km vysky nad zemskym povrchem. Nejnize se naleza vrstva D, ktera existuje pouze ve dne a odrazi dlouhe vlny, stredni pohlcuje a vyssi frekvence ji prochazi beze ztraty. ve vysce zhruba 100km se naleza vrstva E, ktera odrazi stredni vlny a denni dobe pohlcuje nizsi kratkovlnne kmitocty. Obcas se ale stava, ze prudce stoupne ionizace teto vrstvy a ta pak zacne odrazet kmitocty znacne vysoke - pod malym uhlem dokonce v pasmu VKV, tento ukaz nastava hlavne v letnich mesicich a zcela neocekavane i pocatkem ledna a trva obvykle nekolik minut, nekdy vsak i mnohem dele. Tyto anomalie se projevuji jenom v malych oblastech a jev se nazyva sporadicka vrstva E, zkracene Es. Zhruba ve vysce 250km se naleza vrstva F, ktera se v dennich dobach rozdeluje na vrstvu F1, ktera klesne zhruba na 150km a F2, ktera budto zustane nebo muze po par desitek km povystoupit. Obe vrstvy pak odrazeji signaly kratkych vln F1 nizsi a F2 vyssi kmitocty.

Jelikoz chovani ionosfery nezavisi pouze na denni a rocni dobe, ale i na aktivite slunce, je dobre zjistovat jeji aktualni stav. Neni to nic sloziteho po zemekouli se naleza nekolik ionosferickych observatori, ktere stav ionosfery neustale monitoruji a vysledky davaji k dispozici na internet. Jedna takovato merici stanice se nachazi u nas v Puhonicich vychodne od Prahy a data naleznete na teto adrese: http://digisonda.ufa.cas.cz/latestFrames.htm . Na grafu vidite nasledujici: Na ose X je kmitocet, ktery sonda vysila kolmo vzhuru, na ose Y pak vyska v km. Z grafu je pak zrejme jaky kmitocet se odrazi a z jake vysky. Z udaju v levem sloupci jsou pro bezneho smrtelnika dulezite tyto 3 hodnoty: F0F2 - maximalni kmitocet vrstvy F2 pro kolmy odraz, F0Es dtto pro Es a Fmin - minimalni kmitocet pro kolmy odraz, nizsi kmitocty jsou pohlcovany. Tabulka ve spodni casti pak urcuje maximalni kmitocty v zavislosti na uhlu dopadu prepoctene na vzdalenost. Cim je totiz mensi uhel dopadu na ionosferu, tim je vyssi kmitocet, ktery je schopna odrazit, podobne to plati i pro minimalni kmitocet, ten tez se snizujicim uhlem roste.